Železný zázrak v Indii: Nerezne a splní každé přání!

Epocha: V areálu mešity Kutub Minar v Dillí, hlavním městě Indie, stojí pod širým nebem sedm metrů vysoký železný sloup. To by asi nebylo ani nic divného, jenže tenhle sloup je tu přes 1600 let a ani na jednom místě nezrezavěl! Záhada? Přání bohů? Dar mimozemšťanů? „To je vůle samotného boha Višnua,“ vysvětluje původce Subhash a zbožně zvedá oči k nebi.

Stovky návštěvníků denně procházejí areálem a s posvátnou úctou se před sloupem zastavují. „Když jej obejmeš s rukama za zády, splní se ti každičké přání. Vidíš, vůbec nezrezavěl,“ vysvětluje otec synovi. „Jak je to možné?“ ptá se syn. Otec jen rozpačitě krčí rameny. Vyzkoušet, zda má sloup takovou moc, nemohou. UNESCO nechá postavit kolem dokola plot, aby návštěvníci ke sloupu nemohli. Takový div se musí chránit.

Váží skoro 8 tun
Železný zázrak je původně vyroben na počest vítězství krále Čandragupty II. (asi 375–415), jednoho z nejmocnějších panovníků Guptovské říše v Indii. Sloup je 7,2 metru vysoký, u země má průměr 42 centimetrů, nahoře pod hlavicí asi 32 centimetrů. Na vrcholu měla být asi soška ptačího boha Garudy, vozataje boha Višnua. Ta ale chybí, zřejmě ji nenechavé ruce obdivovatelů odnesly. Zůstal po ní jen malý otvor. Váhu odhadují odborníci na 7,7 tuny. Ve výšce asi 2,5 metru je šestiřádkový sanskrtský nápis oslavující královy činy. Text je dodnes perfektně čitelný, ani 1600 let ho nedokázalo poničit. Jak to, že dnes, při vyspělých technických možnostech, nám stále železné konstrukce korodují, a tady ne? Záhada vzrušuje mnoho obdivovatelů už po staletí. Ale je to opravdu záhada?

Sloup natírali máslem
Dlouho se spekulovalo, že je to buď zásluha bohů, anebo se dříve údajně sloup natíral přepuštěným máslem zvaným ghí k uctění božstev. To také zabraňovalo korozi. Tento argument ale postupně vědci vyvrátili, protože sloup už 100 let nikdo nenatírá a stejně nerezaví. Průvodce Subhash má jiné vysvětlení, které četl ve starých spisech: „Kdo potře svatým olejem sloup a podaří se mu vyšplhat na jeho vrcholek, dokáže tak svůj legitimní původ!“ Tím naznačuje, že ve šplhání „levobočků“ po namaštěném železném sloupu je skryto tajemství jeho odolnosti proti korozi. Dlouho se spekulovalo, jestli není sloup vyroben z nějaké neznámé slitiny, možná mimozemského původu. Vědecký výzkum ale nic takového nepotvrdil.

V Dillí minimálně prší
Až taková záhada to zase není. EPOCHA vypátrala, že odborníci ji už objasnili. Především v Dillí je podnebí horké a suché a prší tu minimálně. Sloup je po celý den i v noci zahřátý, proto se na něm nesráží vlhkost. Hlavním faktorem je ale složení železa, z něhož je sloup ukován. Je v něm minimálně síry, což značně omezuje korozi. Naopak obsahuje velké množství fosforu, což umožní vznik nepatrné vrstvičky o síle asi 1/20 milimetru na povrchu sloupu. Jde o amorfní materiál zvaný misawit, který povrch sloupu chrání. Vyšší obsah fosforu se při výrobě železa vyvolá přidáním dřeviny, která má zvýšený obsah této látky.

Putoval přes 1000 kilometrů
Je třeba obdivovat schopnost tehdejších metalurgů, kteří dokázali získat tak kvalitní materiál a vytvořit obdivuhodné dílo. Sloup sem přivezli před 900 lety z chrámu v městě Udayagiri, vzdáleného přes 1000 kilometrů. „Celý sloup je ukován z jednotlivých, zhruba dvacetikilogramových kusů rozžhaveného železa. Ten potom řemeslníci kladivem spojili dohromady v jeden kus,“ vysvětluje Subhash. Indický historik Girijaj Singh dodává: „Indové byli vždy velkými mistry ve zpracování kovů!“

Ladislav Horák